Usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících (2018/2642(RSP)) 

Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a zejména Úmluvu MOP č. 189 (2011) o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti,

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 19. září 2016 „Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty“ (1),

–  s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace nazvanou „Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi“,

–  s ohledem na přílohu I Newyorské deklarace „Směrem ke globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci“,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte ze dne 6. března 2017 a na sdělení Komise o ochraně migrujících dětí ze dne 12. dubna 2017,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 6. dubna 2017 o podmínkách při mezivládních jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (2),

–  s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva ze dne 28. dubna 2017 nazvanou „Zpráva zvláštního zpravodaje pro lidská práva migrantů o agendě pro období do roku 2035 pro usnadnění mobility osob“ (3),

–  s ohledem na dokument Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze dne 17. května 2017 nazvaný „Směrem ke globálnímu paktu o uprchlících: plán postupu“ (4),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 11. ledna 2018 nazvanou „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny) (5),

–  s ohledem na „hrubý návrh“ globálního paktu o uprchlících ke dni 31. ledna 2018 (6),

–  s ohledem na hrubý návrh a rozšířený hrubý návrh globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci ze dne 5. února 2018 (7), resp. 5. března 2018 (8),

–  s ohledem na Abidžanskou deklaraci z 5. vrcholné schůzky EU a Africké unie z listopadu 2017,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje přijaté dne 25. září 2015 na vrcholné schůzce OSN v New Yorku (9),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí č. 45/158 ze dne 18. prosince 1990 (10),

–  s ohledem na společnou souhrnnou připomínku Výboru pro ochranu práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin a Výboru pro práva dítěte týkající se  lidských práv dětí v kontextu mezinárodní migrace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět (11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích (12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU (13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU (14) a usnesení ze dne 12. dubna 2016 k situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (15),

–  s ohledem na zprávu ze dne 23. října 2017 svého Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec Unie pro znovuusídlování a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, a nutnost toho, aby EU dosáhla alespoň 20 % předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 13 bodu 2 Všeobecné deklarace lidských práv má každý „právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země“; vzhledem k tomu, že v roce 1999 Výbor OSN pro lidská práva ve své souhrnné připomínce č. 273 (bod 8) upřesnil, že toto právo „nesmí být závislé na žádném konkrétním účelu nebo trvání času, ve vztahu k nimž se jednotlivec rozhodne zůstat mimo území státu“;

B.  vzhledem k tomu, že na vrcholné schůzce OSN pro uprchlíky a migranty, která se uskutečnila na Valném shromáždění v New Yorku dne 19. září 2016, členské státy OSN jednomyslně přijaly „Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty“, na jejímž základě byly zahájeny dva samostatné, oddělené a nezávislé – třebaže ve své podstatě související – procesy, a to s výhledem na přijetí globálního paktu o uprchlících v roce 2018 a globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, který bude podepsán v prosinci 2018 na konferenci v Maroku;

C.  vzhledem k tomu, že příloha I Newyorské deklarace stanoví Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi, vycházející ze zásady mezinárodního sdílení odpovědnosti a z odhodlání části členských států OSN řešit primární příčiny násilného vysídlení obyvatelstva; vzhledem k tomu, že Komplexní rámec pro reakci na uprchlickou krizi představuje konkrétní kroky, které mají zmírnit tlak na přijímající země, posílit soběstačnost uprchlíků, rozšířit přístup k řešením za účasti třetích zemí a podpořit v zemích původu podmínky pro bezpečný a důstojný návrat;

D.  vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky byl požádán o provedení konzultací ohledně akčního programu pro doplnění Komplexního rámce pro reakci na uprchlickou krizi a předložení návrhu globálního paktu o uprchlících v rámci své výroční zprávy předkládané Valnému shromáždění v roce 2018;

E.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se podílely na přípravném procesu a jednáních, které vedly k předložení hrubých návrhů; vzhledem k tomu, že se začátkem zásadnější fáze procesu a následkem rozhodnutí Spojených států jednání opustit je ještě důležitější, aby se EU a její členské státy ujaly vedoucí úlohy s cílem zajistit důrazný text zaměřený na lidi a založený na lidských právech;

F.  vzhledem k tomu, že migrace je komplexním jevem lidstva; vzhledem k tomu, že zatímco uprchlíci jsou konkrétně definovaní a chránění mezinárodním právem jako osoby, které pobývají mimo území země svého původu z důvodu, že mají obavy z pronásledování, konfliktu, násilí, nebo z jiných důvodů, a které následkem toho potřebují mezinárodní ochranu, uprchlíci a stejně tak migranti jsou nositeli lidských práv a často čelí zvýšené zranitelnosti, násilí a zneužívání v průběhu celého migračního procesu; vzhledem k tomu, že globální pakt o uprchlících a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci jsou vzájemně se doplňující procesy, jejichž provádění si vyžádá společná opatření;

G.  vzhledem k tomu, že lidská mobilita a migrace jsou stále intenzivnější realitou, přičemž na celém světě je zhruba 258 milionů mezinárodních migrantů; vzhledem k tomu, že počet migrantů vyjádřený podílem na světové populaci vzrostl z 2,8 % v roce 2000 na 3,4 % v roce 2017; vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy; vzhledem k tomu, že většina migrantů cestuje bezpečně a spořádaně; vzhledem k tomu, že 85 % migrace se uskutečňuje mezi státy stejné rozvojové úrovně; vzhledem k tomu, že v roce 2017 byla Evropa zdrojem druhého největšího počtu mezinárodních migrantů (61 milionů) (16);

H.  vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky žilo ke konci roku 2015 v nuceném vysídlení 65 milionů lidí, z čehož 12 milionů tvořili Syřané; vzhledem k tomu, že podle Světové banky bylo mezi lety 2012 a 2015 vysídleno zhruba 9 milionů osob, což představuje závažnou výzvu pro světový systém humanitární pomoci;vzhledem k tomu, že 84 % světových uprchlíků a 99 % vnitřně vysídlených osob přijímají rozvojové země nebo regiony, přičemž nejvíce jich přijímá africký kontinent, zatímco evropské země s výjimkou Turecka přijímají pouhých 10 % všech uprchlíků; vzhledem k tomu, že podle předpokládaných celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování pro rok 2018 zpracované vysokým komisařem OSN pro uprchlíky se odhaduje, že přesídlit potřebuje 1,2 milionu lidí; vzhledem k tomu, že od roku 2000 zemřelo na celém světě při hledání bezpečí a důstojné existence v zahraničí více než 46 000 přistěhovalců a uprchlíků, včetně 14 500 mrtvých (podle nejoptimističtějších odhadů) ve Středomoří od roku 2014 (17);

I.  vzhledem k tomu, že Evropa byla v historii jednak regionem, kam migranti směřovali, ale stejně tak regionem, z něhož migranti odcházeli; vzhledem k tomu, že Evropané rovněž migrovali do zahraničí z důvodů ekonomických obtíží, konfliktu nebo politického pronásledování; vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize vedla k tomu, že velký počet Evropanů emigroval, a to i do rozvíjejících se ekonomik globálního jihu;

J.  vzhledem k tomu, že mnohé migrující děti zažívají násilí, zneužívání a vykořisťování; vzhledem k tomu, že o více než sto zemích je známo, že zadržují děti z důvodů spojených s migrací (18) vzhledem k tomu, že u dětských uprchlíků je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že nenavštěvují školu, než u jiných dětí a že na střední školu je přijata méně než čtvrtina dospívajících z řad uprchlíků;

K.  vzhledem k tomu, že migrující pracovníci jsou často vystaveni diskriminaci, vykořisťování a porušování práv; vzhledem k tomu, že 23 % z 24,9 milionu lidí vykonávajících nucenou práci na celém světě jsou mezinárodní migranti;

L.  vzhledem k tomu, že ze zkušeností vyplývá, že migranti mají pozitivní vliv na země, ve kterých žijí, obdobný jejich působení v domovském státě; vzhledem k tomu, že migranti přispívají zemím, ve kterých žijí, tím, že platí daně a zhruba 85 % svých výdělků vkládají do ekonomiky těchto zemí; vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo po celém světě v podobě převodů finančních prostředků převedeno přibližně 596 miliard USD, přičemž 450 miliard USD směřovalo do rozvojových zemí – až trojnásobek oficiální rozvojové pomoci;

1.  jednoznačně podporuje cíle Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty a odpovídající proces pro vytváření režimu globálního řízení, pro posílení koordinace v oblasti mezinárodní migrace, mobility lidí, velkých pohybů uprchlíků a rozvleklých situací uprchlíků a pro zavedení trvalých řešení a přístupů, aby byla jednoznačně vymezena důležitost ochrany práv uprchlíků a migrantů;

2.   vyzývá členské státy EU, aby se sjednotily ve jménu jednotného postoje EU a aby aktivně bránily a podporovaly jednání o důležité otázce globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících;

3.  je přesvědčen, že ve vysoce vzájemně provázaném světě mohou být výzvy související s mobilitou lidí lépe účinně řešeny mezinárodním společenstvím jako celkem; vítá proto zahájení mezivládních jednání o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a zahájení formálních konzultací o globálním paktu o uprchlících na základě hrubých návrhů, které by měly být dokončeny do července 2018;

4.  vyzývá Evropskou unii, konkrétně její vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby využily své diplomatické váhy a mobilizovaly delegace EU, a to nejen v New Yorku a Ženevě, ale také v jiných klíčových zemích, jmenovitě zemích rozvojových, jejichž účinná účast v procesu coby zemí původu a tranzitu, ale také zemí cílových je nesmírně důležitá, a je třeba, aby ji EU usnadnila, v zájmu úspěchu celého procesu;

5.  zdůrazňuje, že hlavní mezinárodní smlouvy o lidských právech uznávají práva všech lidských bytostí, včetně migrantů a uprchlíků, bez ohledu na jejich právní postavení, a zavazují členské státy k jejich dodržování, včetně základní zásady nenavracení; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována lidem ve zranitelných situacích a těm, kdo potřebují zvláštní lékařskou nebo psychologickou podporu, mimo jiné v důsledku fyzického násilí motivovaného předsudky, násilí sexuálního nebo násilí na základě pohlaví nebo mučení; zasazuje se o začleňování konkrétních opatření do globálních paktů v tomto ohledu; připomíná dále, že zranitelnosti vznikají v důsledku okolností v zemích původu, tranzitu a přijetí nebo cílových zemích, jakožto důsledek nejen identity dané osoby, ale také politických rozhodnutí, nerovnosti a strukturální a sociální dynamiky;

6.  připomíná, že cíle udržitelného rozvoje, obsažené v agendě do roku 2030, uznávají, že politiky plánované a dobře řízené migrační politiky mohou pomoci při dosahování udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu a také ve snížení nerovnosti v jednotlivých státech a mezi nimi; naléhavě žádá, aby byla náležitá pozornost věnována příslušným hlediskům migrace souvisejícím s rozvojovými cíli tisíciletí a globálními pakty; vyzývá EU a členské státy, aby plnily svůj závazek týkající se  dosahování rozvojových cílů tisíciletí vztahujících se k dětem a aby prováděly pokyny EU týkající se prosazování a ochrany práv dětí ze dne 6. března 2017;

7.  vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k podpoře rovnosti pohlaví a posílení postavení žen a dívek, přičemž tento samostatný závazek by se měl stát ústředním prvkem globálního paktu, v souladu s rozvojovým cílem tisíciletí č. 5; dále připomíná, že migrace může působit jako urychlovač posílení postavení žen a rovnosti, vzhledem k tomu, že 48 % migrantů tvoří ženy a dvě třetiny z nich pracují;

8.  vyzývá členské státy OSN, aby se samostatně zavázaly k zajišťování ochrany migrujících dětí; zdůrazňuje, že všechny děti, bez ohledu na svůj migrační nebo uprchlický status, jsou především dětmi, a mají tak právo na všechna práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech dítěte, a že jejich nejlepší zájmy musí být prvořadým hlediskem ve všech rozhodnutích a opatřeních, jež se jich týkají; domnívá se, že globální pakty jsou příležitostí k posílení referenčních kritérií v oblasti ochrany dětí postižených migrací a násilným vysídlením; vítá, že byly do hrubého návrhu začleněny jasné závazky ke specifickým, naléhavým otázkám, jako je výzva, aby přestaly být děti zadržovány, a to zlepšováním opatření týkajících se hledaných migrujících osob, silnou podporou slučování rodin a dalších regulovaných tras, předcházením případům dětí bez státní příslušnosti a začleňováním dětí z řad uprchlíků a uchazečů o azyl do vnitrostátních systémů ochrany dětí, vzdělávání a zdravotnictví; vyzývá EU a její členské státy, aby se rozhodně zasazovaly o tyto návrhy, v zájmu zajištění konečného znění pro přijetí v prosinci;

9.  upozorňuje, že by měl zůstat zachován důraz na řešení rozmanitých hybatelů nelegální migrace a násilného vysídlování (konflikt, pronásledování, etnické čistky, všeobecné násilí nebo jiné faktory, jako např. extrémní chudoba, změna klimatu nebo přírodní katastrofy);

10.  s politováním konstatuje pokračující a široce rozšířený fenomén osob bez státní příslušnosti, což představuje naléhavou výzvu v oblasti lidských práv; vybízí EU a její členské státy k zajištění toho, aby byl tento problém odpovídajícím způsobem řešen při stávajících jednáních o globálních paktech;

11.  zdůrazňuje, že konzultace a jednání musí být transparentní a inkluzivní a musí zahrnovat všechny zúčastněné strany, místní a regionální orgány a instituce a občanskou společnost, včetně organizací migrantů, a to do maximální možné míry, i přesto, že mají tato jednání mezivládní povahu; zdůrazňuje, že je nutné v konečné fázi procesu vedoucího k přijetí paktů využívat úlohu parlamentů a poukazuje zejména na potřebu posílit parlamentní rozměr postoje, který má zaujmout Evropská unie;

12.  domnívá se, že by měl být vytvořen koordinační mechanismus pro zajištění doplňkovosti mezi těmito dvěma pakty a soudržnosti v průřezových tématech;

13.  zdůrazňuje význam shromažďování a sledování rozčleněných údajů o migraci a uprchlictví, které by měly být doprovázeny ukazateli stanovenými speciálně pro migranty – které jsou klíčové pro tvorbu politik – na základě realistických údajů, a nikoli mýtů nebo falešných představ, při současném zajištění standardů základních práv, včetně práva na ochranu soukromí, a standardů ochrany údajů a předcházení tomu, aby subjekty údajů byly vystaveny závažnému porušování lidských práv;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byl posílen rozměr vhodných následných opatření týkajících se provádění obou globálních paktů v blízké budoucnosti, zejména kvůli jejich nezávazné povaze, k zamezení přístupu à la carte ze strany různých zúčastněných států; vyzývá v té souvislosti k bedlivému sledování prostřednictvím případného stanovení referenčních kritérií a ukazatelů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly architektuře OSN a jejím příslušným agenturám poskytnuty zdroje nutné pro jakýkoli úkol, o němž státy rozhodnou, že se jim v rámci plnění aktů svěří;

15.  uznává, že řízení migrace vyžaduje značné investice, odpovídající zdroje a flexibilní a transparentní nástroje a že v nadcházejících letech budou zapotřebí dobře koncipované, pružné a jednoduché nástroje k řešení problémů migrace; požaduje, aby nástroje financování EU hrály větší úlohu v provádění globálních paktů; vybízí, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zahrnoval finanční soudržnost a aby přezkoumal dlouhodobou rozpočtovou podporu pro migrační a azylové politiky a opatření odvozená od globálních paktů; domnívá se, že rozpočty na rozvoj musí být i nadále zaměřeny na udržitelné vymýcení chudoby;

Globální pakt o uprchlících

16.  vítá návrh paktu o uprchlících a jeho přístup zohledňující lidská práva a zaměřený na lidi; blahopřeje vysokému komisaři OSN pro uprchlíky k jeho práci a k jeho odhodlání co nejúplněji uplatňovat svůj mandát; vyzývá všechny země, aby se zavázaly k rovnoměrnějšímu sdílení odpovědnosti za přijímání a podporu uprchlíků na globální úrovni, a naléhavé žádá EU a její členské státy, aby přijaly svůj vlastní díl odpovědnosti a dostály mu; vybízí k přijetí globálního mechanismu sdílení odpovědnosti, který by podporoval přístup založený na lidských právech, pokud jde o navrhovaný pakt;

17.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit masivní a trvalou pomoc pro rozvoj zemí, které přijímají velký počet uprchlíků, a zajistit, aby byla uprchlíkům nabízena trvalá řešení, zejména v podobě dosažení soběstačnosti a začlenění do společenství, v nichž žijí; připomíná, že pakt nabízí jedinečnou příležitost posílit vazbu mezi humanitární pomocí a rozvojovými politikami a zlepšit účinnost a udržitelnost při ochraně uprchlíků a hledání řešení pro uprchlíky, budování komplexní reakce a propojování všech zúčastněných subjektů;

18.  zdůrazňuje, že je nutné zahrnout uprchlíky coby aktivní zúčastněné strany do utváření paktu a dalších mezinárodních reakcí na situace uprchlíků;

19.  žádá, aby nebyla kriminalizována humanitární pomoc;požaduje větší kapacitu pro vyhledávání a záchranu osob v nouzi, aby všechny státy věnovaly této problematice větší kapacitu a aby byla uznána pomoc soukromých subjektů a nevládních organizací, které provádějí záchranné práce na moři i na pevnině;

20.  vyzývá k masivnímu rozvoji a prosazování řešení pro znovuusídlování v rámci projednávaného paktu jakožto klíčového prvku pro rovnocenné sdílení odpovědnosti prostřednictvím konkrétních a koordinovaných závazků, které určí nebo rozšíří rozsah, velikost a kvalitu programů znovuusídlování, za účelem naplnění ročních celosvětových potřeb v oblasti znovuusídlování, které uvádí vysoký komisař OSN pro uprchlíky; vyzývá konkrétně členské státy EU, aby hrály svou úlohu a zintenzivnily své nasazení v této věci;

21.  naléhavě žádá, aby bylo bezvýhradně respektováno právo na sloučení rodin, a trvá na vytvoření bezpečných a legálních možností přístupu pro uprchlíky, jako jsou kromě závazného programu pro přesídlování např. humanitární koridory, humanitární mezinárodní víza, režimy regionálního znovuusídlení a další doplňkové právní nástroje (jako např. systémy soukromého sponzorství, studijní víza, systémy stipendií pro uprchlíky a pružné způsoby udělování víz), tak aby uprchlíci mohli dosáhnout destinací za řádných a důstojných hostitelských podmínek;

22.  vyzývá všechny země, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků z roku 1967 (Ženevská úmluva);

23.  zdůrazňuje, že je třeba využít této příležitosti k plnému rozvoji a obnovení a horizontálnímu genderovému pohledu na kolektivní mezinárodní reakci na uprchlickou krizi, která řeší specifické potřeby ochrany žen, včetně boje proti násilí páchanému na ženách, a která posiluje schopnosti a dovednosti žen v rekonstrukci a budování odolnosti všech společností, čímž se překoná obraz žen jen jako pouhých obětí; vyzývá v této souvislosti k plnému zapojení žen, a to již od dětství, včetně přístupu ke vzdělání pro dívky, a to i v krizových a konfliktních oblastech, naslouchání jejich hlasu a zohledňování jejich potřeb a reality prostřednictvím jejich zapojení do utváření politik a řešení uprchlické krize s cílem dosáhnout jejich větší udržitelnosti, lepší reakce a účinnosti;

Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci

24.  trvá na tom, že globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci by měl být zaměřený na lidi a vycházet z lidských práv a měl by poskytovat dlouhodobá, udržitelná a komplexní opatření ve prospěch všech dotčených stran, budovat zásadu partnerství a posílené spolupráce mezi zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi;

25.  domnívá se, že pakt je jedinečnou příležitostí k upevnění vazby mezi rozvojem a migrací v rámci agendy světové politiky; je silně přesvědčen, že rozvojové cíle tisíciletí poskytují ucelený a komplexní rámec, na němž je možné založit propojení migrace a rozvoje;

26.  připomíná, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná „Making migration work for all“ (Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny) zdůrazňuje, že existují jasné důkazy, že navzdory reálným problémům je migrace přínosná jak pro migranty, tak pro hostitelská společenství, a to v hospodářském a sociálním smyslu, a může stimulovat hospodářský růst a inovace; rozhodně podporuje trvání pozitivně laděné argumentace ohledně migrace a vybízí, aby EU a mezinárodní informační kampaně upozorňovaly na tyto důkazy a bojovaly proti rasistickým a xenofobním tendencím v našich společnostech;

27.  vyzývá členské státy OSN, aby minimalizovaly poplatky na převody finančních prostředků a aby se tímto problémem zabývaly při současných jednáních o paktu;

28.  zdůrazňuje, že migrace byla uznána jako proaktivní strategie přizpůsobení, program k zajištění živobytí účinný v boji proti chudobě a také jako faktor, který přispěje k inkluzivnímu a k udržitelnému rozvoji;

29.  je silně přesvědčen, že je nyní čas propojit všechny prvky architektury OSN, včetně Mezinárodní organizace pro migraci, na podporu mezinárodního úsilí o řízení migrace a konsolidování spolupráce; s hlubokým politováním tedy přijímá rozhodnutí vlády Spojených států ukončit účast v jednáních o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci; vyzývá EU, aby na sebe vzala vedoucí úlohu v tomto procesu a aby odsoudila jiné země, které opouštějí jednání nebo se jim podařilo oslabit obsah konečného paktu; vyzývá EU, aby dostála své odpovědnosti coby globálního aktéra a aby pracovala na zajištění úspěšného dokončení jednání; trvá na tom, že je nutné, aby členské státy EU prokázaly jednotu a hovořily jedním hlasem v podpoře režimu pro řízení migrace založeného na mezinárodních lidských právech;

30.  domnívá se, že otevření více právních nástrojů pro migraci, včetně nástrojů založených na realistických analýzách potřeb trhu práce, by odrazovalo od nelegální migrace a znamenalo by méně případů úmrtí, méně případů zneužívání migrantů převaděči a méně případů využívání nelegálních migrantů bezohlednými zaměstnavateli;

31.  vyzývá všechny země, aby přijaly vhodná opatření k předcházení porušování lidských práv a zneužívání migrantů na jejich vlastních územích, mimo jiné i zaměstnavateli; vyzývá za tím účelem státy členské státy OSN, aby podepsaly, ratifikovaly a dodržovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijatou Valným shromážděním OSN rezolucí č. 45/158 ze dne 18. prosince 1990; zdůrazňuje, že by se pakt měl řídit a měl by být v souladu s mezinárodními normami práce, zejména základními zásadami a právy při práci a příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce a OSN o ochraně migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

32.  zdůrazňuje důležitost zajištění odpovídající podpory pro dobrovolný návrat a pro znovuzačlenění osob navracejících se do své domovské země; zdůrazňuje, že děti by měly být navraceny, pouze pokud je to v jejich nejlepším zájmu, a to bezpečným, asistovaným a dobrovolným způsobem, za použití zpráv vypracovaných konkrétně s ohledem na děti v dané zemi původu a při současném nabídnutí dlouhodobé podpory při jejich znovuzačlenění.

33.  vyzývá členské státy OSN, aby zvážily přijetí podrobných akčních plánů na vnitrostátní nebo nižší než vnitrostátní úrovni, které by podporovaly přístup obecně celé vlády k provádění doporučení paktu, s cílem řešit různé rozměry migrace, včetně rozvoje, lidských práv, bezpečnosti, sociálních aspektů, věku a pohlaví, a které by zohledňovaly dopady politik na zdraví, vzdělávání, ochranu dětí, bydlení, sociální začlenění, spravedlnost, zaměstnanost a sociální ochranu;

34.  podporuje požadavek Newyorské deklarace na systematické navazující kroky a na provádění přezkumů závazků členských států v oblasti migrace; prohlašuje, že je připraven se do tohoto procesu na úrovni EU zapojit, a podporuje zapojení migrantů a dalších zúčastněných subjektů;

35.  Vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby Parlament vždy plně informovaly ve všech fázích procesu, který povede k přijetí globálních paktů;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizaci pro migraci a Organizaci spojených národů.